Lukáš Hrubý působí v FK Teplice již třetím rokem. Dva roky pomáhal v pozici asistenta trenéra u starších žákyň. Momentálně působí jako vedoucí družstva našich dorostenek.
V Teplicích působíte již delší dobu. Kdy jste do Teplic přišel a proč jste si zrovna vybral holky a Teplice?
Do Teplic jsem přišel v roce 2017 na post asistenta trenéra u mladších i starších žákyň. Proč zrovna holky a Teplice? Bylo to proto, že jsem asi 10 let trénoval starší žáky v Třebušíně, kde jsem měl i jednu hráčku, kterou oslovily Teplice. V této době jsme v Třebušíně zápasili s počtem hráčů a v 9 se mi na fotbal nechtělo jezdit. Proto jsme soutěž museli odhlásit a já byl bez angažmá. Chodil jsem se dívat na tréninky i zápasy holek a byl jsem osloven panem Šturmou, který v té době vykonával funkci manažera žen.
Kdy jste se vůbec poprvé setkal se ženským fotbalem? Jak vůbec vnímáte rozdíl mezi hrou žen a mužů?
Poprvé jsem ženský fotbal viděl v Německu v roce 2011, kdy jsem měl tu možnost jet se podívat na mistrovství světa žen. Rozdíl tam určitě je. Chlapi jsou mnohem rychlejší a silovější. Naopak ženský fotbal je mnohem pomalejší, ale zase když holky dostanou 3 góly, tak hrají pořád stejně. To kluci většinou chodí s hlavou dolů a jsou naštvaní.
Momentálně působíte jako vedoucí týmu dorostenek. Od ledna je novou trenérkou dorostenek Barbora Cankařová a asistentku jí dělá Lucie Martínková. Jaké jsou vaše první dojmy z nového realizačního týmu?
Myslím, že Bára ví, o co jde a rozumí fotbalu. Má bohaté zkušenosti z Grassroots, takže za mě super. Co se týká Lucky, tak tam už o sobě mluví samo jméno. Pro mě je velkou motivací pro holky. Mohou od ní získat spoustu zkušeností. Jirka Ondrka, bývalý ligový golman, jako trenér golmanek je za mne vynikající motivací pro golmanky.
Jste spokojený tam, kde jste? Popřípadě je i něco, co byste vylepšil?
Určitě jsem. Holky jsou super a většinu z nich jsem trénoval už v žákyních. Bál jsem se strašně přesunu právě žákyň do dorostu. A to proto, aby si vše dobře sedlo a holky utvořily jednu partu a nerozdělily se na dva tábory. To si myslím, že se nám to podařilo a holky jsou jedna rodina. Myslím si, že takovou partu jako je u nás nemá žádný tým v 1. lize.
Fungují i vztahy mezi hráčkami a realizačním týmem?
Určitě ano, ale vždy to musí být na profesionální úrovni. Osobně si myslím, že mám vztah s holkami velice dobrý. Myslím, že mi důvěřují a řeknou mi to, co si myslí, což je velice dobře. Já je všechny beru jako svoje dcery.
Cítíte větší zodpovědnost ve vaší roli oproti minulé sezóně v 2. lize dorostenek?
Určitě ano. Je okolo toho více práce a více administrativy. Ale baví mě to. A to díky holkám.
