Karle, máte za sebou náročnou sezónu, jak by si ji zhodnotil z pohledu trenéra?
Jsem rád, že zaznělo už v otázce slovo „náročnou“ protože náročná sezóna to opravdu byla, a to jak pro holky, tak i celý realizační team. Hrály jsme dvě soutěže 1. ligu a Okresní přebor tady v Teplicích, byly dvakrát na soustředění a účastnili se 12. turnajů včetně mezinárodních a zahraničních, a ještě některé holky pomáhaly starším žákyním. Takže to celé zkooperovat nebylo vůbec snadné. Bez Pavla Zulegera a Verči Kuncové nemyslitelné.
Jen pár rychlých čísel: 137 utkání a 365 gólů do sítí soupeře. K tomu ještě 81 tréninků a 6580 kilometrů společně v autobuse. To jsou opravdu pozoruhodná čísla na jednu sezónu.
Na začátku jsme si dali cíle a tím nemyslím umístění v tabulkách a ty se nám podařilo splnit. Pro kategorii starších žákyň jsme připravili skvělé hráčky, z nichž 4-5 uvidíme příští sezónu v reprezentaci WU14. Pro novou sezónu si připravili výborný ročník 2011 a díky spolupráci s přípravkou si předpřipravili ročníky 2012 a 2013. Takže bude o co se opřít.
Měli jste i jiné cíle pro uplynulou sezónu?
Byli bychom špatní trenéři, kdyby nás zajímaly pouze výsledky ve statistikách. Trénink je komplexní rozvoj člověka nejen po sportovní stránce. Bylo hodně fajn, když jsem někam přijeli a chválili nás za to, že máme vychované holky, že zdraví nebo hrajou fairplay. To hodně potěší.
Co říkáš na závěrečný turnaj Třebíč Open 2023?
Na tento turnaj jsem se přihlašovali už v lednu s tím, že ročník 2010 pomůže kategorii WU15, která by se bez nás nemohla zúčastnit. Jsem moc rád, že to holkám přineslo triumf v kategorii. Ročník 2011 doplněný o několik šikovných holek z přípravky na turnaji mladších žákyň zase ukázal, že nás čeká velmi slibná sezóna. Holky obsadily deváté místo, ale pouze se dvěma prohrami. Soupeřkami jim byly ligové teamy v plných sestavách vč ročníků 2010. Příští sezonu budou jak holky z WU13, tak i WU15 hrát vyrovnané dulely se všemi soupeři, což je základ pro budoucí ženský fotbal v Teplicích. Na to se moc těším.
Když se řekne sezóna 2022/2023, co ti vyvstane před očima jako první?
Těžko říct. Prožil jsem za ten rok hodně krásných okamžiků, jak na hřišti, tak i mimo, ale i těch opačných. Asi nejhezčí byl výkon teamu na mezinárodním turnaji v Rohatci, kde jsme skončili sice druzí, ale to co holky předváděly za výkony….ještě teď mám husí kůži.A ty nejhorší jsou dva. Výkony rozhodčích v lize proti Spartě a proti Plzni, kde svým počínáním ovlivnili výsledky utkání, které bychom jinak vyhráli. Z toho jsem byl hodně mrzutý a do fotbalu, navíc fotbalu mládeže tohle nepatří. Na druhou stranu tam bylo vidět, na jak vysoké úrovni ty naše holky jsou a výsledek v zápise je pouze nějaké číslo.
Váš team má kolem sebe takovou zvláštní auru. Co to je?
Šli jsme do toho s tím, že když se chce, takto jde...no my jsme chtěli. Hodně chtěli a všichni chtěli. Nebylo to vše úplně snadné, ale chtěli jsme pro holky prostředí, kde se budou cítit dobře, kde se sami budou chtít rozvíjet a kde budou chtít být. No a ono se to začalo dařit a informace se začaly šířit i za hranice klubu, za což jsme rádi a máme na to dobré ohlasy. Proto v našem teamu rádi přivítáme další nové hráčky a rodiče, kteří jsou podobně naladěni.
Zůstaváte pro příští rok ve stejné realizační sestavě?
Rád bych. Pavel s Verčou ano a u mě se uvidí, jak dopadnou jednání s klubem. Přišel jsem pomoc a úkol jsem snad splnil. Jestli budou další úkoly se ještě uvidí. Ostatně skladba realizačních teamů celého ženského úseku se teprve tvoří.
Moc entuziasmu z tebe nesrší.
Nemám rád změny u věcí, které fungují, a to je třeba skladba RT celého ženského úseku. Cíle byly nastaveny dobře, spolupráce také fungovala. Nic, co bych měnil, kdybych to mohl ovlivnit.
Co bys popřál holkám a ostatním z RT do dalších let?
Určitě aby nepolevily, snažily se minimálně tak jako doposud a aby je fotbal bavil co nejdéle. Výsledky se už dostaví samy.
Nějaké speciální poděkování?
Určitě děkuju všem hráčkám, za to, že to s námi vydržely, rodičům za podporu a důvěru, Verče a Pavlovi za spolupráci a samozřejmě ženě a dětem, protože to bylo hodně časově náročné a bez jejich tolerance by to nešlo.
