Od začátku sezony 2023/2024 se novým šéftrenérem Klubové akademie FK Teplice stal Marek Vait. Proč se Marek vrátil z Regionální fotbalové akademie do klubového prostředí? Jaké vize a cíle má s ohledem na práci s mládeží? To všechno se dozvíte v následujícím rozhovoru.
Vrátil ses z Regionální fotbalové akademie do ligového klubu, co bylo hlavním důvodem?
Důvodů bylo trošku více, ale tím nejzásadnější byl fakt, že práce šéftrenéra v klubové akademii je pro mě obrovská výzva a zároveň kariérní posun. Regionální fotbalové akademie mě naučila, jak moc důležité je věnovat se rozvoji hráčů, vytvářet jim kvalitní podmínky a nastavovat konkurenční prostředí. Bohužel RFA pracuje jen s kategorií žáků a já bych rád přenesl tyto myšlenky do klubového prostředí.
S jakými vizemi vstupuješ do této pozice, Jaká je Tvoje vize ve výchově mládeže a v práci s mládeží obecně?
Do klubu vstupuji s tím, že bych rád navázal na práci Zdenka Frťaly a pokračovat ve vytváření dobrého a zdravého klubového prostředí, ve kterém se všichni v klubu budou aktivně podílet na jeho rozvoji. Součástí toho prostředí je, že všichni budou vnímat rozvoj hráče a jeho potenciálu jako nejdůležitější a nejzásadnější cíl. Což se vlastně shoduje i s mým přístupem k výchově hráčů. Hráč a jeho rozvoj je pro mě vždy na prvním místě.
Dáváš si cíle mládeže do konce sezony 2023/2024?
Můj osobní cíl je hlavně, co nejrychleji více do hloubky poznat prostředí klubu, i přesto tady působím již osmým rokem, tak přece mi některé věci unikly. Dalším a hlavním cílem je pro mě vytvořit společně s trenéry jednotnou koncepci výchovy hráčů napříč klubem a více propojit spolupráci všech trenérů napříč kategoriemi. Dále bych rád vytvořil systém interního vzdělávání trenérů, abychom jako klub byli schopni vychovávat nejen hráče, ale další kvalitní trenéry. Máme samozřejmě i sportovní cíle, o který se snažíme již déle, a tím je postup naší výstupní kategorie U19 do celostátní ligy dorostu.
Můžeš nám říct tvoje vzory trenérské, které si zažil, jako hráč nebo i jako kolegu?
Mým prvním trenérským vzorem byl můj táta, který vedl moje první fotbalové kroky a obětoval fotbalu hrozně moc, naučil mě, jak je důležitá láska k fotbalu. Dalším vzorem byl můj trenér dorostu pan Miroslav Grobár, který byl neskutečně přísný, ale spravedlivý a o všechny z nás se opravdu zajímal i po osobnostní stránce. A když bych měl vybrat jednoho z kolegů, kteří mě nejvíce ovlivnili, tak je to Tomáš Heidenreich, který mě naučil vnímat mládežnický fotbal trošku z jiného úhlu pohledu.
Co na závěr, chtěl by si něco vzkázat?
Tak takhle otázka je pro mě asi nejtěžší :-). Chtěl poděkovat vedení klubu za důvěru, kterou mi svěřili. A všem trenérům a hráčům, že se na práci s nimi obrovsky těším a že jsem vždy otevřený jejich názorům.
