Teplická devatenáctka má za sebou povedený vstup do nové soutěže, ve které se od začátku drží mezi nejlepšími týmy. Jan Džuban v rozhovoru hodnotí letní přípravu a vítězný Memoriál Františka Hrdličky, mluví o síle kabiny, náročném programu i cenné výhře na Spartě. Řeč přišla také na střeleckou formu Teplic a ambice týmu pro další průběh sezony.
Začněme letní přípravou, jejímž vrcholem byl vítězný Memoriál Františka Hrdličky. Jak bys celé přípravné období zhodnotil?
Celá příprava byla náročná, měli jsme náročné tréninky a zároveň jsme se jako nový tým teprve sehrávali. Do zápasů jsme podle mě nevstoupili úplně nejlíp, měli jsme tam dvě remízy proti Štětí a Bohemce. Potom nás čekal Memoriál Františka Hrdličky, který už byl mnohem lepší. Ve skupině jsme všechno s přehledem zvládli, oběma týmům jsme nedali šanci, proti Kirchheimu se mi dokonce podařilo dát hattrick, proti Podbrezové jsme protočili sestavu a kluci vyhráli 4:1. Ve finále jsme si potom poradili i s Drážďany. Upřímně jsem byl překvapený, jak sehraní jsme byli, protože jsme toho přece jen spolu tolik neodehráli. Jsem rád, že se mi tam podařilo získat i cenu pro nejlepšího střelce turnaje a že jsme dokázali vyhrát celý turnaj, což se tady pět let nepovedlo. Takže i díky memoriálu si myslím, že nakonec byla celá příprava úspěšná.
S jakými očekáváními jste vstupovali do nové soutěže, se kterou jste neměli zkušenosti?
Abych byl upřímný, výhra na memoriálu mě hodně namotivovala, ale to asi i celý tým. Věděl jsem, že to bude určitě velmi náročná soutěž, ale zároveň i zajímavá zkušenost. Nečekal jsem, že budeme hrát až takhle nahoře, protože máme v týmu i hodně mladších kluků. Do sezony jsme ale vstoupili dobře. Mrzí mě ta prohra s Ostravou, protože jsme v tom zápase klidně mohli získat tři body a být stoprocentní. Teď už jsou ale moje očekávání větší, protože vidím, že na to ty zápasy vyhrávat máme, a věřím, že takhle můžeme pokračovat klidně dál.
Co stojí za tím, že byl vstup do sezony tak povedený?
Myslím si, že základ je v tom, že se nám sešla hodně dobrá parta v kabině. Takovou atmosféru jsem mockrát nezažil. Nemáme mezi sebou žádné problémy a na trénincích se všichni navzájem motivujeme. Tréninky jsou ale zároveň náročné a kvalitní, což je strašně důležité. Další věcí je určitě naše souhra. Víme přesně, jaký herní styl chceme hrát, víme, kde ten druhý bude a co udělá. A hlavně jsme schopní na hřišti jeden za druhého padnout, což je velký rozdíl oproti mým zkušenostem z jiných kategorií, kde to nasazení nebylo až takové.
Naposledy jste dokázali vyhrát velmi náročný zápas na Spartě, který jste nakonec otočili. Jak bys ho zhodnotil?
Byl to hodně náročný zápas. Musím říct, že venku proti Spartě jsem hrál asi čtyřikrát a pokaždé jsme tam vyhráli, takže se mi tam jelo o něco lépe. Co se týká herní stránky, Sparta byla lepší a přežili jsme i dvě obrovské šance, kdy jsme dvakrát zachraňovali míč na brankové čáře. Nám se nakonec trochu poštěstilo a dokázali jsme zápas otočit. Zároveň jsme ale hlavně makali jeden za druhého a právě to nám potom přináší body, protože bez stoprocentního nasazení se takové zápasy asi nedají vyhrávat. Myslím si, že kdybychom takhle hráli a makali pořád, budeme strašně silní a bude velmi těžké nás porazit.
Jako nováčka vás hned v úvodu soutěže čekal hodně náročný program, kdy jste velmi často hráli dvakrát týdně. Jak těžké bylo si na takový zápasový režim zvyknout?
Oproti minulému roku to byla opravdu hodně náročná změna. Na takový program jsme nebyli moc zvyklí a o to těžší to bylo tím, že jsme do soutěže vstupovali jako nováček a většina z nás s ní neměla zkušenosti. Hned od začátku jsme hráli téměř pořád dva zápasy týdně v režimu sobota–středa. O to víc si myslím, že jsme si s tím dokázali poradit opravdu dobře, za což klobouk dolů před všemi kluky. Teď nás konečně čeká volný víkend, takže si můžeme trochu odpočinout a dobít síly. Potom do toho ale půjdeme znovu, protože nás čeká další anglický týden s Boleslaví a Slavií.
Teď vás čeká volný víkend a následně zase dva zápasy v týdnu. Nejprve s Mladou Boleslaví, kterou jste v přípravě porazili, a následně se Slavií. Jak náročné ty zápasy budou a co musíte udělat pro to, abyste v nich vyhráli?
S Boleslaví jsme hráli už v přípravě a byl jsem hodně překvapený, protože předvedli velmi dobrý výkon a byl to opravdu těžký zápas. Určitě nás nečeká nic jednoduchého a myslím si, že teď, když už půjde o soutěžní utkání, to bude ještě náročnější. Věřím ale, že když budeme hrát svoji hru a předvedeme to, co v dosavadních zápasech, tak máme na to je znovu porazit. Co se týče druhého zápasu se Slavií, tak sice jsou letos zatím v tabulce dole, ale pořád je to Slavia. Očekávám proto podobně náročný zápas jako na Spartě, ve kterém se zase budeme muset vydat úplně ze všeho, abychom získali tři body.
V desítce nejlepších střelců soutěže jsou hned čtyři hráči Teplic. Probíhá mezi vámi nějaké hecování a jak důležité je, že góly dokáže dávat tolik hráčů?
Určitě tam nějaké hecování mezi sebou máme. Samozřejmě celou tabulku vede Rado, který na nás dělá machra, že má šest gólů. Ale jinak je určitě dobře, že se nemusíme s góly spoléhat jenom na jednoho hráče. Máme několik kluků, kteří dokážou dát branku, a jsme nebezpeční z křídel, ze středu i ze střel z dálky. Jediné, co ještě musíme trochu doladit, jsou rohy, na kterých potřebujeme zapracovat. Mimo ně ale dokážeme být nebezpeční prakticky ze všeho, což je parádní.
Po povedeném začátku už jste ukázali, že dokážete být v nové soutěži konkurenceschopní. Jaké jsou po prvních zápasech vaše ambice?
Když vidím, jak jsme do sezony vstoupili a co v tom týmu máme, tak pomalu začínám věřit, že tam je i šance celou soutěž vyhrát. Samozřejmě je před námi ještě strašně moc zápasů a může se stát cokoliv, ale myslím si, že když budeme celou sezonu pracovat jako doteď, tak ta možnost tam je. Pokud se nepletu, Teplicím se nikdy nepovedlo tuhle soutěž vyhrát, takže kdybychom byli první tým, kterému by se to podařilo, bylo by to něco speciálního. Zvlášť když jsme v soutěži letos novým týmem.
