Teplická devatenáctka má za sebou úvodní týdny nové sezony v 1. dorostenecké lize. Trenér David Šourek v rozhovoru hodnotí letní přípravu, dosavadní výkony svého týmu i první zkušenosti s nejvyšší dorosteneckou soutěží. Řeč přišla také na složení kádru, nové posily a očekávání směrem k dalším zápasům.
Máte za sebou letní přípravu, během které jste odehráli několik přátelských utkání a podařilo se vám také vyhrát Memoriál Františka Hrdličky. Jak celé přípravné období hodnotíš a co vám ukázalo směrem k sezoně?
Přípravné období hodnotím velmi pozitivně nejen z pohledu výsledků, ale zejména z pohledu herního projevu a nastavení kluků. Povedlo se dát dohromady velmi zajímavou partu kluků, která toho má hodně před sebou, a je potěšením, ale i závazkem s nimi pracovat jak na herní stránce, tak na té osobnostní.
Na konci minulé sezony jsi zmiňoval, že do 1. dorostenecké ligy půjdete s jedním z nejmladších týmů. Jak se nakonec současný kádr poskládal, z čeho vyplynulo jeho mladé složení a jaké předpoklady nebo vlastnosti musí hráč mít, aby se do týmu dostal?
V kádru nám figurují tři hráči ročníku 2010 s pravidelnou minutáží a velký počet hráčů ročníku 2009, kteří mají teoreticky ještě dva roky dorosteneckého fotbalu před sebou. Rozhodujícím faktorem ale nebyl věk, nýbrž předpoklady pro dospělý ligový fotbal a mentální nastavení. Dovedl bych si ještě nějaké hráče z kategorií U18 a U17 představit v kategorii U19, ale bohužel tým není nafukovací a budou si muset na svoji šanci počkat. Stále ale máme níže velkou spoustu zajímavých hráčů.
Tým zároveň doplnilo několik nově příchozích hráčů. Ze Žižkova přišel Matěj Obešlo, z Jihlavy pak trojice Adam Hink, Lukáš Moravec a Václav Jančok. Co jste při výběru posil hledali a co by měli jednotliví hráči mužstvu přinést?
Matěj Obešlo (2009 – levák) nás posílil na pozici klasického levého tandemového beka, kde jsme neměli tolik hráčů, a jeho příchod jen pomůže zkvalitnit tenhle post. Adam Hink (2009 – pravák) přichází jako univerzální středový hráč, který pracuje na velkém prostoru, má výbornou prezenci v obou boxech, umí bránit i zakončit a má jeden z nejlepších tempo driblinků. Lukáš Moravec (2009 – pravák) přichází nahradit Idrise Hopiho a doplnit konkurenci v křídelním prostoru. Jedná se o velmi rychlého a přímočarého hráče s dobrou střelou a tahem na bránu. Václav Jančok (2010 – levák) je velmi kreativní desítka s vysokým přehledem o hře a výbornou kopací technikou. I když ještě věkově spadá do kategorie U17, patří k důležitým hráčům kategorie U19 a jsme zvědaví, kam až se dokáže posunout.
V tuto chvíli máte za sebou první tři kola 1. dorostenecké ligy. Jak na tebe soutěž po prvních zkušenostech působí z hlediska náročnosti i celkové kvality a odpovídá tomu, co jste od ní očekávali před sezonou?
Upřímně, po předchozích konfrontacích s celostátními soupeři z přátelských utkání jsme až takovou úroveň nečekali. Neumím soudit předchozí ročníky, ale tento je plný vysokého presinku, rychlých přechodů a důrazných osobních soubojů. Kvalita naší celostátní soutěže je vysoká a jsme rádi, že kluci tuhle náročnost mohou zažívat každý týden.
Do soutěže jste vstoupili dvěma vítězstvími proti Dukle a Pardubicím. Co ti úvodní dvě utkání ukázala o týmu a jak důležité je pro jeho sebevědomí zvládnout vstup do nové soutěže právě takhle?
Výhra a body samozřejmě potěší, ale my nejsme vrcholem pyramidy, ještě nad námi je B tým a poté A tým. Blížíme se sice dospělému fotbalu, ale ještě je tu prostor pro učení a vnímání, konkrétně s takhle mladým týmem. Takže potěšeni jsme, ale zejména projevem a naším vystupováním v soutěži, nejen bodovým ziskem. Jakožto nováčci soutěže jsme určitě ostudu neudělali, ale chceme na sebe být stále nároční a neuspokojit se samozřejmě.
V posledním zápase proti Baníku Ostrava přišla první porážka. Ukázalo vám toto utkání něco jiného než předchozí dvě vítězství a co si z něj bude důležité odnést do dalších zápasů?
Bohužel zápas dvou rozdílných poločasů. První jsme určitě měli vyhrát a kdyby byl stav 3:1, nikdo by nemohl říct ani slovo. Bohužel druhý poločas nám nevyšel, zejména vstup do něj, kdy jsme inkasovali dvě hloupé branky a pak nám bohužel absolutně došly síly. Určitě částečně na vině bylo, že jsme měli ve středu vložené kolo s Pardubicemi, takže se jednalo o naše třetí utkání v týdnu, zatímco Ostrava měla teprve druhé, ale na to se vymlouvat nemůžeme. Kluci vědí, že prohra se stane, je součástí nějakého procesu, ale musí mít nějaké standardy. Pořád musí být vidět agresivita, odvaha a sebevědomí. Pokud takto prohrajeme s lepším soupeřem, dobře, stane se, ale my jsme proti Ostravě neodevzdali své maximum a to jsme taky klukům dali jasně najevo. Neexistuje ústup od standardů.
Teď vás čekají zápasy se Zlínem a Slováckem, které jsou po úvodních kolech na spodních příčkách tabulky. Jak důležité bude oba soupeře nepodcenit a co bude potřeba udělat pro to, abyste oba zápasy zvládli?
Jedná se pořád pro nás o novou soutěž, nechceme po třech kolech někoho vůbec podceňovat nebo se stavět do role favoritů atd. Neřešíme vůbec, kolikátí jsme a kolikátý je náš soupeř. Pořád musí mít naše hra určité principy a standardy, a pokud tam budou, vyhrajeme. Pokud tam nebudou, musíme vyhodnotit proč a pracovat na tom, aby se to už nestalo. Ale znovu opakuji, stejně nastavení jdeme, ať už jdeme hrát se Zlínem, Děčínem nebo Spartou Praha.
Když se podíváš na dosavadní výkony týmu v lize, panuje zatím spokojenost? A co tě na jeho herním projevu těší nejvíc?
Spokojenost panuje tak na 80 %, řekněme. Spousta věcí se povedla a působí dobře, ale pak nás srazí laxnost nebo to, že některé situace nepředvídáme. Tahle soutěž už nic neodpouští. Při největší úctě k bývalým soupeřům si spousta kluků dříve mohla dovolit trochu „vypnout“ a pak něco hasit, ale tady to už není možné a neexistuje, aby se nám to stalo znova. Chceme hrát nátlakový fotbal s rychlými přechody, nikam nezalézat a nutit soupeře k chybám. Každý se chce posouvat a to je to nejdůležitější.
