Kategorie U16 má za sebou první sezonu v dorosteneckém fotbale, během které sbírala zkušenosti, postupně se adaptovala na vyšší náročnost a zároveň se herně posouvala. Trenér David Haviar hodnotí ročník pozitivně především z hlediska vývoje týmu, individuálního rozvoje hráčů a jejich rostoucího vnímání hry.
Po podzimu jste byli na prvním místě, jarní část ale měla jiný průběh a sezonu jste zakončili na třetí příčce. Jak bys celý ročník s odstupem zhodnotil?
Nebyli bychom upřímní, kdybychom řekli, že jsme nechtěli zakončit sezonu na prvním místě. Konečné umístění ale není tím, podle čeho sezonu především hodnotíme. Mnohem důležitější je pro nás způsob, jakým chceme hrát, individuální rozvoj každého hráče i to, jaké osobnosti z kluků rostou. Poslední týdny nám potvrdily, že jdeme správným směrem. Uplynulý ročník proto hodnotíme pozitivně a už se těšíme, až budeme moci na naši práci znovu navázat.
Pro hráče šlo o první sezonu v dorosteneckém fotbale. Když se na tento přechod podíváš po celém ročníku, v čem ho podle tebe zvládli nejlépe a kde mají ještě největší prostor k posunu?
První rok v dorostu je vždy velká změna a myslíme si, že si s ní hráči postupně poradili velmi dobře. Největší radost nám dělá jejich posun ve vnímání hry a v pohybu bez míče. Stále s nimi mluvíme a vedeme je k tomu, aby přemýšleli, co mohou svým pohybem vytvořit – pro sebe i pro spoluhráče. Stejně důležité je, aby každý pochopil svou roli na hřišti a dokázal svou individuální kvalitu využít ve prospěch týmu. Samozřejmě víme, že jsme teprve na začátku a ve všech oblastech máme stále velký prostor ke zlepšení, například v zakončení.
V průběhu sezony jste odehráli také Memoriál Vlastislava Marečka, kde jste se mohli poměřit s dalšími kvalitními soupeři. Jak tuto konfrontaci s odstupem hodnotíš?
Memoriál pana Marečka vítáme vždy pozitivně, protože nám dává možnost porovnat se s nejlepšími týmy v republice. Zároveň nám umožňuje sledovat reakce hráčů v náročnějších zápasech. Mrzelo nás, že jsme neodehráli více utkání, protože jsme od sebe měli větší očekávání. Na druhou stranu právě takové zkušenosti často ukážou nejvíce a dají týmu i trenérům jasnou zpětnou vazbu, na čem je potřeba dál pracovat.
Závěr sezony jste zvládli výraznými výhrami 13:0 a 14:0. Dá se říct, že tyto zápasy ukázaly směr, kterým jste se během sezony chtěli herně posouvat?
Ano, již od utkání s Duklou Praha, které jsme odehráli v rámci soutěže naší kategorie U17, se v ještě větší míře začaly objevovat věci, na kterých dlouhodobě pracujeme. Ne tedy kvůli samotným výsledkům, ale právě kvůli způsobu, jakým jsme k nim docházeli a jak jsme se prezentovali na hřišti. To pro nás bylo největším potvrzením, že jdeme správným směrem.
Co podle tebe bylo z hlediska dalšího vývoje týmu na téhle sezoně nejcennější?
Za nejdůležitější považujeme celkový vývoj týmu a lepší poznání hráčů, které nám pomáhá ještě více individualizovat práci s nimi.
V příští sezoně by hráče měl čekat přechod do celorepublikové soutěže v kategorii U17. V čem podle tebe bude tento krok nejtěžší a na co se bude potřeba nejvíce zaměřit?
Samotný krok do U17 a celorepublikové soutěže bude především o vyšší intenzitě, rychlosti rozhodování a větší náročnosti v každém detailu hry. My se ale budeme dál držet našeho směru a principů, na kterých dlouhodobě pracujeme. Moc se těšíme na možnost rozvíjet náš směr v nejnáročnějších podmínkách soutěže.
