Bohumil Kudrhalt, šéftrenér ženského úseku FK Teplice a trenér kategorie WU18, v rozhovoru hodnotí dosavadní vývoj jednotlivých týmů, práci s mládeží i ambice do dalších let. Přibližuje cestu postupného růstu, důraz na herní progres a víru v budoucnost ženského fotbalu v Teplicích.
Když se podíváme napříč celým ženským úsekem – od A-týmu po nejmladší kategorie – která z družstev vás zatím nejvíce potěšila svým vývojem nebo výsledky? A vidíte někde tým, který má ještě výrazný prostor k růstu?
Nejvíce mě těší asi starší žákyně, které by neměly mít problém s udržením první ligy. Dobré výsledky mají také mladší žákyně ve druhé lize. Bohužel dorostenky s ženami takové výsledky nemají, i když občas by si za předvedenou hru nějaký bod zasloužily. Pro mě osobně je důležitá rozhodně i předvedená hra, o které si myslím, že se celkově v ženském úseku posouvá.
Kam byste chtěl celý ženský úsek posunout v druhé polovině sezóny? Máte konkrétní sportovní nebo výkonnostní cíle, které byste chtěl naplnit?
Hlavním cílem pro jaro je udržet v druhé lize týmy žen a dorostenek. Doufám, že se nám podaří přivést posily a i s nimi se zase posunout na vyšší level.
Aktuálně se rozrůstají týmy přípravek od WU7 po WU11. Plánujete tento trend dál podporovat například formou náborů, spolupráce se školami nebo speciálních akcí pro dívky?
Určitě. Vnímám, že mít vlastní týmy přípravek je velmi důležité. Chceme ovšem zachovat i holky mezi klukama v jiných týmech, protože vnímáme, že to dá holkám zase trochu jiné zkušenosti, než když hrají jen s holkami. Chceme dělat nábory a do fotbalu přitáhnout hlavně holky, které ještě fotbal nehrají.
Když se podíváte trochu dopředu — kde vidíte ženský úsek FK Teplice za dva až tři roky? Jaké máte ambice z hlediska soutěží, struktury nebo klubové identity?
Hodně lidí mě považuje za blázna a občas mi to dávají i dost sežrat, kor teď, když umístění žen v tabulce není nejlepší. Já ale věřím, že před sebou máme skvělou budoucnost, hlavně díky vstupu nového majitele. Celkově jsou moje ambice nejvyšší. Musíme postupně pracovat a dělat vše pro to, abychom dohnali českou špičku, a pak se uvidí. Věřím tedy, že za tři roky bychom se v soutěžích již mohli s tou špičkou minimálně potkávat. Co se týče struktury, doufám, že se budeme stále rozrůstat — jak personálně, tak hlavně hráčsky. Za tři roky by bylo skvělé mít minimálně 60 přípravkových holčiček, které přivedeme k fotbalu my. Určitě bychom chtěli mít dál i B tým, který vnímám do budoucna jako důležitý mezičlánek pro dorostenky.
Jak byste zhodnotil dosavadní podzimní část sezóny u vaší kategorie WU18? Které momenty vás potěšily a kde vidíte největší rezervy?
Dosavadní část sezony se mi hodnotí rozporuplně. Je to z toho důvodu, že jsme odehráli spoustu zápasů, kde jsme nebyli horším týmem, ale přesto prohráli. Nejsem zastáncem toho hrát v mládeži na výsledky, ale když se sestupuje a postupuje v téměř nových soutěžích, a to ještě bez možnosti baráže, bohužel jsou výsledky velmi důležité. Z toho a ze zranění některých hráček během podzimu jsem smutný. Celkově si ale musíme uvědomit, že máme velmi mladý tým a většinu týmu tvoří hráčky 2010, tedy nejmladší v dorostenkách. Tyto (ale i ty starší) hráčky pracují, sbírají zkušenosti a mají chuť učit se. Dělají tedy určitý progres, díky kterému se nám podařilo dva poslední zápasy podzimu vyhrát a věřím, že na jaře přidáme vítězství ještě víc. Radost mám i z toho, že čtyři dorostenky už si vyzkoušely, jaké je to nastoupit za A tým. Další dobré zprávy jsou některé hráčky z WU15, které naskočily za dorostenky a také obstály. Co se týče rezerv, tak vnímáme, že nás trochu trápí obrana. Tam nám chybí trošku víc zkušeností a bohužel celkově máme málo obránců, takže tam hrají i hráčky, které by v ideálním případě hrály jinde.
Vaše kategorie je přechodovým bodem mezi mládeží a ženským fotbalem. Jak důležitá je pro vás spolupráce s trenéry A-týmu a WU15 při přípravě hráček na další úroveň?
Spolupráce s trenéry je důležitá. Bavíme se o tom, která hráčka by v jakém zápase a za koho mohla nastoupit, a snažíme se být co nejefektivnější. Propojování všech na sebe navazujících kategorií vnímáme celkově jako zásadní. Během roku jsme měli několik tréninků jak s WU15, tak se ženami. Určitě to jsou vždy zajímavé a prospěšné tréninky, kde se holky zlepšují a vzájemně se také zase o něco více poznávají na hřišti.
Co považujete jako největší posun, který jste s týmem za polovinu sezóny zvládl?
Holky se určitě posouvají takticky. Říkal jsem, že ještě stále musíme pracovat na obraně, ale paradoxně si myslím, že tam a v záloze jsme, co se týče taktiky, ten posun udělali.
Jaké konkrétní cíle máte pro druhou polovinu sezóny s týmem WU18?
Cíl je pro mě jednoznačný. Musíme všichni pracovat na 100 %, užívat si každý trénink a do každého zápasu jít s tím, že tam necháme všechno. Věřím, že když se tohle všechno spojí, podaří se nám hráčky zase o nějaký kus posunout a snad i zachránit druhou ligu dorostenek. Holkám věřím a udělám všechno pro to, aby se nám to společně povedlo.
