Admir Ljevaković patřil dlouhá léta k oporám A-týmu FK Teplice. V klubu se nyní věnuje trenérskému řemeslu, od léta mu byla svěřena dorostenecká kategorie U16. O jeho dojmech z tréninků i zápasů jsme se bavili při hodnocení podzimní části.
Šestnáctka je zatím v soutěži na 9. místě. Jaká s tím panuje spokojenost?
Určitě se dalo uhrát i více bodů, některé zápasy jsme prohráli takovou dětskou hrou, bylo nám jedno, v jakých prostorech jdeme do rizika. Soupeři nás často potrestali.
Pozoruješ, že je pro kluky náročné naskakovat proti soupeřům kteří jsou často i o rok starší? Jak na to může trenér tým připravit?
Snažím se donutit kluky, aby už to netahali individuálně. Jsme tým, musíme zrychlit hru, hrát na jeden až dva doteky. Rok rozdílu je znát, soupeři nás přetlačí. Někteří naši hráči už to pochopili. Bohužel si myslíme, že je na všechno dost času, ale hra se zrychluje a my to někdy nezvládáme.
Loni jsi byl u kategorie U18, k šestnáctce jsi přešel letos. Je mezi trénováním těchto kategorií nějaký významný rozdíl?
Velký rozdíl je v rychlosti, intenzitě, soubojovosti i emocích. Jediné, co je bohužel často stejné, je že některým je vlastně jedno, jestli prohrají o gól nebo třeba o pět. To mi vadí a je to ten rozdíl, co nás dělí od úspěchu.
Některé tréninky jste měli spojené s kategorií U17. Jak velký je to přínos pro kluky? Jak to hodnotíš ze své pozice trenéra?
Hlavní záměr byl připravit se na to, že se potkáváme v soutěži se staršími soupeři. V tréninku s U17 hledáme nějaké detaily, je vidět kdo se tam hecne, kdo má jaké emoce. Větší počet hráčů také umožňuje naplnit cíl tréninku.
Co bude náplní zimní přípravy? Je něco, co se v ní bude měnit, co bude pro hráče nové?
Moc se toho nezmění, kluci už plus mínus ví, co je čeká. Chceme, aby nám vydrželo zdraví a pravidelné trénování. Neutíkat hned jak ucítíme bolest. Dřina musí být, protože lépe připravený vyhraje.
Na závěr se zeptám na nedávný zápas s Tromsø U16, který je jedním z nejlepších celků v Norsku. Jaká to byla ,,škola" i pro vás trenéry?
Byla to ukázka toho, jak nám to utíká. V podstatě nás rozebrali na kostičky. Jednoduchou hrou na dva až tři doteky, nikdo to zbytečně netahal. Hráli jednoduše zezadu, v útoku měli neskutečné řešení. My jsme udělali individuální chyby i ve vlastním vápně a soupeř nás trestal.
