Čápis, jak se hráčce patřící momentálně do týmu dorostenek přezdívá, je v Teplicích již 7 let. Svou žlutomodrou fotbalovou kariéru započala v kategorii mladších žákyň. Nyní je stabilním článkem kategorie WU18 a má také zkušenosti s působením v A týmu žen, kam byla již několikrát nominována. Ve svém týmu navíc zastává roli zástupkyně kapitánky.
Víme o tobě, že hraješ za FK Teplice, ale jistě se najde ještě něco jiného, o čem by ses mohla rozpovídat. Povíš nám o sobě více?
Kromě fotbalu studuji na Střední veřejnoprávní škole v Ústí nad Labem, která je poměrně náročná, ale když se chce, dá se zvládnout vše. Kdysi jsem mívala čas i na jiné aktivity jako třeba rybaření, ježdění na kole či výletování po okolí našeho kraje. Momentálně ale trávím většinu času ve škole, s rodinou nebo na fotbale.
V rámci Teplic procházíš již třetí kategorií, jaké máš ambice do budoucna? Plánuješ v Teplicích zůstat nebo si ještě myslíš na jiný klub?
V první řadě je mým cílem vykopat zpět první ligu. Ačkoliv je nám ve druhé lize sice příjemně, v první je to náročnější a lépe se tam porovnávají týmové i individuální kvality. Mezi mé další cíle patří dostat se do základní sestavy A týmu žen, kde je to nyní těžké se prosadit jako dorostenka. S tímto cílem též přichází i motivace pomoct áčku při záchraně ve druhé lize a do budoucna se třeba dostat i do první ligy. Na jiný klub už nemyslím, Stínadla jsou od narození mým druhým domovem a ženský úsek mi je druhou rodinou. Máme tady skvělou partu, kterou bych už neopustila. Pokud by byla možnost zkusit si zahrát v jiném klubu, bylo by to těžké rozhodování, které si ani netroufnu odhadnout, jak by dopadlo.
V této sezóně nově působíte ve 2. lize dorostenek. Jak velký vnímáš rozdíl oproti 1. lize, kterou jste minulý rok hrály?
Rozdíl je to pro mě veliký. Kvalita týmů je velmi rozdílná oproti první lize i co se týká průběhu zápasů. V první lize to byl kolotoč, míč měly na kopačkách spíše soupeřky a každý zápas jsme více bránily, než útočily, bylo to náročné fyzicky i psychicky. Ve druhé lize je to opačně. Většinu zápasu je míč náš a diktujeme tempo hry. Dostáváme se více do útočných situací a takticky je to mnohem jednodušší. Na rozdíl od první ligy ohrožujeme bránu soupeřek pravidelně. Ne vždy je to ale růžové, každý zápas je jiný a samozřejmě vznikají situace, které nás rozhodí. Naštěstí se už umíme rychleji probrat a vrátit se do zápasu.
Momentálně se vám daří, nacházíte se na vršku tabulky. Jak bys zhodnotila podzimní sezonu a s čím jdete do jarní fáze?
Podzim byl ve znamení výher, hloupých proher a celkově náročných zápasů. Herně se nám dařilo, koncovka byla kvalitní, ale v některých zápasech nás trápila. V prvním zápase se nám hned ukázalo, že tahle sezóna bude vycházet z mnoha hledisek. Zkráceně byl podzim rychlý, náročný, ale hlavně veselý. Do jarní fáze jdeme se stejnými cíli, na kterých jsme se společně s trenérem shodli. Chceme vyhrávat, udržet se na vršku tabulky, a hlavně předvádět skvělé týmové výkony.
Roli vedoucí týmu zastává tvoje mamka. Jaké to je být spolu v jednom týmu, vnímáš to spíš jako výhodu nebo naopak?
V jednom týmu jsme spolu odjakživa, jen je teď i v tom fotbalovém. Na začátku jsme si o tom dost povídaly, než do té funkce nastoupila, abychom si vše ujasnily a funguje to dobře. Samozřejmě to má své výhody a sem tam nějakou nevýhodu. Mezi výhody řadím hlavně to, že je i na venkovních zápasech a rozumí fotbalu přeci jen o něco více než předtím. Může se tak zapojovat do konverzací, které vedu s taťkou při sledování zápasů a je hezké si o tom s oběma povídat. Velké poděkování patří hlavně taťkovi, který mamku podpořil při jejím nástupu k nám do týmu a podporuje ji i nadále.
Na jakém postu pravidelně nastupuješ a co tě ve hře zdobí?
Pravidelně nastupuji na levém křídle nebo na postu hrotového útočníka. Občas se ale stane, že zavítám i do obranné linie na post stopera. Nejvíce mě zdobí střely z dálky, exekuce volných přímých kopů, souboje 1v1, přehled ve hře a hlavičkové souboje.
