Kategorie U19 má za sebou velmi povedenou sezónu, ve které bojovala až do posledních kol o postup do nejvyšší soutěže. Přestože konečné druhé místo a 87 bodů na vysněný cíl nestačily, trenér Petr Fousek vyzdvihuje týmovou soudržnost, bojovnost a mimořádnou ofenzivu včetně nejlepších střeleckých statistik v lize. V rozhovoru hodnotí klíčové momenty sezony, důvody neúspěchu i to, co si tým odnáší dále.
Máte za sebou s U19 velmi dobrou sezónu, i když bez vytouženého postupu. Jak ji zpětně hodnotíš?
Z této sezóny mám smíšené pocity. Druhá liga je velice dlouhá, těžká a vyrovnaná, kde může porazit každý každého a vy týden, co týden musíte dokazovat soupeřům, že to s námi nebudou mít lehké. S týmem jsme chtěli od začátku soutěže hrát na předních příčkách tabulky, což se nám vlastně po celou sezónu dařilo, ale na nejvyšší metu se nám nepodařilo dosáhnout. Ovšem skončit na druhé příčce po celé sezóně, kdy se vás snaží každý tým porazit a o postup se perou tři týmy, to není přece vůbec špatné!
Co podle tebe nakonec rozhodlo o tom, že se postup nezdařil?
Rozhodl o tom dvojzápas s Hradcem Králové, který jsme nezvládli jak na podzim, tak i na jaře. Zlom nastal po prohraném utkání v Karlových Varech, kde jsme prohráli 2:1 a dohrávali jsme od šedesáté minuty o deseti hráčích.
Které zápasy považuješ v celé sezóně za nejzásadnější – buď pozitivní, nebo naopak zlomové?
Na podzim to byl zápas s Bohemians Praha, který jsme zvládli, zvítězili 2:0 a stáhli bodový odstup na pět bodů. A negativní byla první ztráta bodů na jaře v jedenáctém kole, kdy jsme remizovali v Českých Budějovicích 2:2 a pak hned v dalším kole prohráli s Hradcem Králové. Byla to nakonec ztráta pěti bodů, kterou jsme již nedokázali smazat.
Jak bys zhodnotil týmové nastavení a fungování? Přeci jen na hřišti byl z kluků cítit dlouhou dobu hlad a týmové výkony byly v mnoha případech velmi dobré.
Myslím si, že tým od začátku pracoval spolehlivě a co jsme si nastavili před sezónou, až na nějaké výjimky během roku, fungoval dobře. Kluci byli od prvního dne nastavení udělat pro postup vše. Kategorie se opírala hlavně o týmovost, kde jeden makal za druhého, o bojovnost, kdy nikdo nevypustil žádný souboj, o cílevědomost, že oni budou tým, který postup vykope, a hlavně to byla parta, která měla srdce na správném místě. Letos ani 87 bodů na postup bohužel nestačilo, ale v jednom jsme byli přece jenom nejlepší, nastříleli jsme nejvíce branek v soutěži, a to přesně 119. Dále jsme měli nejlepšího střelce v soutěži, Idrise Hopiho, který nastřílel 26 branek.
Co si jako tým z téhle sezóny odnášíte?
Byla to jedna z nejlepších sezón, které jsem u této kategorie zažil. Kluci si často sice museli sáhnout na dno svých sil, jak fyzických, tak hlavně i psychických, ale pochopili, že na prvním místě je vždy týmovost. Zlepšovali se každým dnem, jak na tréninku, tak v zápasech a naučili se podávat kvalitní výkony pod tlakem výsledku, protože od prvního do posledních kola bojovat o postup do extraligy není vůbec jednoduché!
Chtěl bys něco dodat závěrem?
Na závěr bych rád poděkoval všem mým kolegům hlavně z realizačního týmu za jejich přístup a kvalitní práci, kterou odváděli po celý rok a také kolegům z jiných kategorií za podporu a pomoc v tréninkovém cyklu. Hráčům patří samozřejmě taktéž velký dík, hlavně za jejich přístup, jak v tréninku, tak v zápasech a za maximální úsilí udělat vše pro postup.
