Sezóna přinesla týmu starší přípravky silné zážitky, radost z každodenní práce a nezpochybnitelný herní růst. Trenér Kamil Jůzl otevřeně mluví o radosti z docházky, zodpovědném přístupu dětí i výzvách v komunikaci s rodiči. V bilancování nechybí ani pohled na krajskou soutěž, miniligy, početné turnaje a loučení s výjimečně silným ročníkem 2015.
Sezóna 2024/25 je za námi. Jaký je tvůj celkový pohled na uplynulý ročník?
Kdybych odpověděl jinak než skvělé, tak by to bylo divné.
Co ti během sezóny udělalo největší radost? Nebo naopak, prožil jsi nějaké zklamání?
Největší radost mi dělala docházka na tréninky. Pro nás trenéry je to takové vysvědčení za naši práci. Vidět, jak jsou kluci v kabině nebo na hřišti veselí, komunikativní, dělá radost snad každému trenérovi. A když se k tomu přidají skvělé dovednosti, tak to je top. A ten top jsem s Martinem a Michalem zažíval. A pokud se ptáš na zklamání, tak těch pár také bylo. Jedno z největších bylo, když se nám moc nedařilo dostat část rodičů na naši stranu. Vyčistit jejich ambicióznost a jejich urputnou touhu po vítězství. Jsem rád, že to netrvalo moc dlouho a dá se říct, že se to povedlo. A pokud to čtou, tak mám malý vzkaz pro ně: ne všichni jste nám poslali vyplněný test Grassroots Leader. Ale věřím, že jste to alespoň zkusili.
Jak jste byli spokojeni s vaším působením v krajské soutěži, potažmo miniligách a dalších utkáních během sezóny?
Popravdě, tento ročník má velkou kvalitu. Krajská soutěž nám byla málo. Proto jsme zajišťovali miniligy. Miniliga je lákavá jak kvalitou, tak porovnáním s jinými kraji. Dalším rozdílným aspektem je chování rodičů. Je to na přátelské vlně. V krajské soutěži je větší rivalita, někdo si pořád myslí, že přípravky FK Teplice jsou něco více. Často se dostáváme do situace, že prý hrajeme ostře, tvrdě, ale když vyjedete kousek ven, tak zjistíte, že prostě i u těchto kluků musíte. Nemluvím teď o zákeřnosti, jen o trochu větším důrazu.
Absolvovali jste také velké množství turnajů. Odnášíte si z nich nějaké zajímavé srovnání s ostatními týmy? Co vám turnaje ukázaly?
Zaznamenal jsem a už jsem to několikrát zmiňoval. Nejsem výsledkový trenér. Chci také vyhrát každý zápas, ale snažím se dodržovat základní principy učení dětí fotbalu. Snažím se kluky připravit do dalších kategorií, aby byli úspěšní. Tudíž jim to někdy dělám složitější. Například se dá říct, že má u nás hráč, který je v brance, zakázáno vyhazovat či vykopávat. Naše hra je tvořena spíše zezadu, nebo náběhem pro míč. Jednoduše z toho pramení chyby a někdy prostě i góly do naší sítě.
Chtěl bys k rozhovoru něco doplnit?
Po čtyřech krásných letech končíme u ročníku 2015. Chtěl bych poděkovat všem dětem, které jsem za naše působení potkal. Byl to hodně početný ročník oproti předcházejícím, co jsem v Teplicích trénoval (2011, 2013). Doma v sešitě se na mě směje necelých 70 dětí, které si to k nám za tu dobu přišly zkusit. Snažili jsme se pro každého najít optimální výzvu. Tímto bych rád pozdravil i jejich rodiče. A každopádně bych chtěl poděkovat trenérům Martinovi Hauptvogelovi a Michalovi Hamalovi, bez kterých by to tak skvěle všechno nešlo. A také popřát nám všem, aby s novým majitelem přišlo nové tréninkové centrum. Na to se všichni trenéři velmi těšíme a držíme palce, ať je to co nejdříve.
