Kategorie U18 se na jaře výrazně zvedla a aktuálně okupuje 6. místo tabulky. Hlavní trenér David Šourek hodnotí úspěšné období jako výsledek herního vývoje, zlepšené produktivity a silné provázanosti s U19. Zdůrazňuje význam náročného tréninkového procesu, důvěry v týmovou filozofii, a hlavně lásky k samotné hře, která musí být hlavní hnací silou každého hráče.
U18 se aktuálně nachází na 6. místě tabulky. Co podle tebe stojí za tak markantním posunem oproti podzimu?
„Těch faktorů je více. Prvním z nich je určitě adaptace na soutěž a následný vývoj. První půlka sezóny nebyla herně špatná, chyběla ale koncovka. Na tom se podařilo zapracovat a šance, které si tvoříme, se nám daří proměnit. Dalším faktorem je určitě povedený vstup naší U19 do jarní části, takže každý hráč hraje o šanci si v U19 zahrát a bere U18 jako skvělou možnost udržet si herní praxi a být připravený.“
V zimní přípravě jsi věřil, že se z nelehké situace dokážete dostat. Čekal jsi teď na jaře ale až tak výrazné zlepšení a výsledkový vzestup?
„Jsme Teplice, ligový klub a pokud bychom nebyli pevně přesvědčeni o tom, že to zvládneme, nemůžeme tu být. Prvně to vždy začíná u nás trenérů a já byl pevně přesvědčen, stejně jako při mém předchozím působení u B-týmu, že to zvládneme. Kluci pochopili, že náročnost našeho herního projevu, jak fyzická, tak taktická, je jediná varianta pro to, aby si možná jednou mohli splnit svůj sen, stát se profesionálním fotbalistou.“
Zmínil jsi také, že koncovka byla v zimě jedním z hlavních témat. Podařilo se v tomto ohledu udělat největší posun právě tam?
„Já osobně věřím, že každý hráč chce dát gól kdykoliv a kdekoliv. To, že to tam nepadne je z velké části i problém v hlavě a na tom jsme zapracovali nejvíc. Nejlepší pomoc pro ofenzivní část je vytvořit si co nejvíce příležitostí. Pak je velká šance, že nám tam něco spadne, chytneme se, a to se nám daří.“
Když se ohlédneš za tréninkovým procesem od zimy až doteď, co se podle tebe povedlo nejvíce z hlediska týmového rozvoje?
„Určitě přechodová fáze z obrany do útoku. Pracovali jsme hodně na chování v těchto situacích. Do spousty šancí se dostáváme průnikovými přihrávkami až do nejvyšší řady, kde si zaprvé skvěle hledáme a otevíráme tyto prostory a zadruhé jsme získali určité sebevědomí je hrát.“
Ve spolupráci s U19 se plánovala úzká provázanost. Jak to nyní funguje a vnímáš i posun hráčů směrem k vyšší kategorii?
„Až na páteční trénink, kde se oddělíme na druhou část tréninku, trénujeme společně obě kategorie. Hráči U18 se snaží zdravě tlačit na hráče U19, a tak to má být.“
Jaké máte cíle pro závěr sezony? Je teď reálné pomýšlet na ještě vyšší umístění?
„Když se budeme bavit o tabulkovém výsledku, tak kdyby mi někdo před jarní částí řekl, že skončíme na šestém místě, tak to asi beru. Pokud se budeme bavit o herním cíli, tak ten zůstává neměnný. Chceme dál hrát agresivní přímočarý fotbal a neustále si vytvářet příležitosti v souladu s principy, které v mládeži máme. V žádném zápase jsme na úkor výsledku neustoupili od naší cesty i v občas nepříjemných situacích a za to jsem na kluky hrdý. Naše identita musí převážit soupeře a musíme být přesvědčeni, že máme kvalitu na náročný fotbal, který chceme hrát.“
Na závěr… co bys vyzdvihl jako nejsilnější stránku týmu v aktuální fázi sezony, případně chtěl bys něco sám dodat?
„Říkám to klukům po každém zápase v kabině a rezonuje to asi celou trenérskou obcí v posledních letech. Prvně nás to musí bavit a musíme mít lásku k tomu sportu jako takovému, ne k výsledku 1:0, ale k ději hry zvané fotbal. Pokud nám bude jedno s kým, kde a proti komu hrajeme, ale že konečně zase hrajeme to, co milujeme, pak se teprve mohou dokázat velké věci. Ale ta vášeň k tomu sportu jako takovému, ta nás musí motivovat nejvíc.“
