V rozhovoru asistent trenéra kategorie U11 Karel Brejcha hodnotí dosavadní průběh půlsezóny, zaměřuje se na individuální progres hráčů i fungování kolektivu a přibližuje, jak tým připravuje děti na přechod do kategorie U12. Zmiňuje klíčové herní a technické dovednosti, důraz na mentální připravenost i roli rodičů, kteří by měli vnímat sport především jako hru a podporovat děti s trpělivostí.
Jak jste spokojený s dosavadní půlsezónou?
Jsme spokojeni s progresem jednotlivých hráčů i s tím, jak chápou přípravu na stanovené cíle, aby mohl být celý kolektiv v konečném důsledku úspěšný.
U11 je poslední přípravková kategorie. Jak připravujete hráče na přechod do mladších žáků a náročnější soutěže?
Příprava na vyšší soutěž a náročné zápasy, které kluky čekají v kategorii U12, představuje další krok v jejich vývoji. Ten spočívá především v rychlosti provádění jednotlivých dovedností a v rychlém rozhodování v herních situacích tak, aby byli úspěšní.
Dalším důležitým krokem je mentální připravenost. Pokud se daří, vše je v pořádku. Pokud ne, snažíme se kluky vést k tomu, aby si zachovali důvěru ve své schopnosti a věřili, že při trpělivé hře dokážou zápas zvrátit ve svůj prospěch.
V tomto věku se děti rychle učí nové dovednosti. Které herní nebo technické prvky jsou podle vás pro jejich další fotbalový růst klíčové?
Důležitý je první dotek směrem od protihráče, aby mohl jednotlivec plynule navázat další dovedností, například přechodem jeden na jednoho. Součástí herních dovedností je také zpracování míče, ať už ze vzduchu nebo po zemi. Vše provádíme v maximálním tempu.
Co se podle Vás za uplynulou půl sezónu u týmu nejvíce zlepšilo, a čím vás kluci překvapili?
Největší zlepšení vidíme v držení míče a trpělivosti. Kluci pochopili, že když mají míč pod kontrolou, nemohou inkasovat gól. Zlepšili se také v osobních soubojích a v pohybu bez míče.
Jak vnímáte rozdíly mezi jednotlivými hráči ve věku U11 – jak se snažíte přizpůsobit trénink jejich individuálním schopnostem?
Rozdíly samozřejmě vnímáme, ale zároveň si uvědomujeme, že fotbal je kolektivní hra. Potřebujeme mít co nejvíce hráčů připravených na jednotlivé zápasy v co nejlepších dovednostech. Výkonnostní rozdíly v tréninku nerozlišujeme – od každého hráče požadujeme jeho maximální možné nasazení.
Co byste poradil rodičům, aby co nejlépe podporovali své děti při trénincích a zápasech v této věkové kategorii?
Nechci rodičům radit, protože víme, že pro své děti dělají maximum. Spíše bych je chtěl poprosit o trpělivost a o to, aby sport vnímali především jako hru, ve které se někdy daří více a jindy méně. Nikdo z kluků nejde na hřiště s tím, že by chtěl prohrát nebo úmyslně dělat chyby.
