06.10.2026

​Daniel Mezera: Chceme si vlastní hráčky vychovávat už od útlého věku

Daniel Mezera nově působí jako koordinátor ženského úseku FK Teplice. V rozhovoru přibližuje svou dosavadní fotbalovou i trenérskou cestu, vysvětluje, proč se rozhodl pokračovat právě v Teplicích, a mluví také o svých cílech s jednotlivými kategoriemi, přechodu dorostenek do ženského A-týmu i dlouhodobé vizi rozvoje teplického ženského fotbalu.

Můžeš se fanouškům na úvod představit? Jaká byla tvá fotbalová a trenérská cesta předtím, než jsi převzal roli koordinátora ženského úseku v Teplicích?
Určitě, rád se představím. S fotbalem jsem začínal jako malý kluk na Kladně, kde jsem hrál od pěti do dvanácti let. Během dospívání jsem se věnoval i dalším sportům, což mi dalo skvělý základ, ze kterého dodnes čerpám – hlavně co se týče kondiční přípravy a všestrannosti u dětí. Své první trenérské ostruhy jsem sbíral právě na Kladně u těch nejmenších.
K fotbalu mě to ale vždycky táhlo zpátky. Můj příchod do Teplic má vlastně na svědomí můj velký kamarád Filip Tater, se kterým jsem tři roky studoval na univerzitě. Před pár lety mě oslovil, jestli bych mu nechtěl pomoct na tréninku žákyň, a nakonec z toho byly krásné dva roky. Působil jsem u kategorie WU15 v roli jeho asistenta. Byla to pro mě obrovská škola. Filip je skvělý trenér i člověk a nasbíral jsem po jeho boku spoustu zkušeností.
Teď se naše cesty v klubu hezky propojily na další úrovni. Já jsem převzal roli koordinátora ženského úseku a Filip momentálně působí jako manažer žen. Je skvělé, že po letech společného studia a trénování na hřišti teď můžeme dál úzce spolupracovat a společně posouvat teplický ženský fotbal dopředu.

Proč právě Teplice? Co tě na nabídce vést zdejší ženský a dívčí úsek nejvíce oslovilo?
Tím hlavním důvodem bylo, že jsem nešel do neznámého prostředí. Za ty dva roky u starších žákyň jsem měl možnost poznat, jak to v klubu funguje, udělal jsem si obrázek o hráčkách napříč jednotlivými kategoriemi a vím, s jakými trenéry budu spolupracovat. Zdejší prostředí a lidé v něm mi zkrátka přirostli k srdci a mám tu kolem sebe všechno, co je k úspěšnému fungování na mé pozici potřeba.
Už dříve jsem říkal, že být součástí profesionálního klubu, jako je FK Teplice, je pro mě obrovská zkušenost. Máme tu výbornou partu trenérů, se kterými si můžeme předávat poznatky, a hlavně mě nesmírně baví přístup samotných hráček. Už u žákyň jsem se přesvědčil o tom, že holky fotbal v Teplicích neberou jen jako nějaký odpolední zájmový kroužek, ale opravdu se chtějí zlepšovat a mají vysoké cíle. Když máte kolem sebe takhle správně nastavené hráčky i realizační týmy, je rozhodování, zda takovou výzvu přijmout, vlastně velmi jednoduché.

Ženský úsek prošel v posledních letech vývojem. S jakými hlavními cíli a vizemi vstupuješ do své první sezony v této pozici?
Do nové sezony vstupuji s jedním hlavním cílem – stabilizovat naše týmy, a to jak po hráčské, tak po trenérské stránce. V poslední době proběhly poměrně velké změny a odchody, takže je teď pro mě naprosto klíčové situaci uklidnit a nastavit procesy tak, aby vše opět plynule a správně fungovalo. Už u žákyň jsme si v minulosti ověřili, že když máte užší kádr, je udržení vysoké úrovně obrovsky náročné, takže na šířce základny a stabilizaci musíme zapracovat.
Co se týče mé vize, ta je dlouhodobě jasná: chci v celém ženském úseku nastavit zdravé a motivující prostředí. Mým přáním je, aby se u nás neustále posouvaly nejen hráčky, ale i samotní trenéři. Už dříve jsem zmiňoval, jak moc mě těší, když vidím, že se holky rozvíjejí nejen čistě fotbalově, ale i osobnostně. Chceme jim předávat komplexní znalosti a vzdělávat týmy ve všech oblastech, neřešit jen to, co se děje přímo na trávníku.
K tomu všemu neodmyslitelně patří i důraz na dobrou partu. Stále pro mě platí to, co jsem říkal už před lety – pokud nebude fungovat kabina a chemie v ní, nebude to nikdy fungovat ani na hřišti. Chci, aby holky měly z fotbalu radost, bavilo je to a aby viděly, že naše každodenní společná práce má smysl.

Základnou každého úspěšného klubu jsou ty nejmenší fotbalistky. Jaké máš plány s kategoriemi přípravek a na co bys nalákal nové holčiny, které o fotbalu teprve uvažují?
Plány mám v podstatě stejné jako u jakékoliv jiné kategorie v ženském úseku, ale u těch nejmenších je jedna věc nadřazená všemu – musí je to hlavně bavit. Naším cílem je, aby si malé hráčky vytvořily kladný vztah nejen k fotbalu, ale ke sportování obecně. Jde o to, aby si postupně zvykly na režim pravidelných tréninků a zápasů a získaly chuť v tom pokračovat i v dalších letech. Už ze své předchozí zkušenosti, kdy jsem na Kladně vedl atletickou přípravku, vím, jak je u dětí tento raný věk klíčový. Když v nich zažehnete ten správný zápal pro pohyb, zůstane jim to.
V Ústeckém kraji navíc působí celá řada dalších dívčích týmů. I proto je pro nás naprosto zásadní, abychom si vlastní hráčky vychovávali už od útlého věku a nespoléhali se jen na to, že je v pozdějších kategoriích přivedeme odjinud.
A na co bych nové děti nalákal? Jednoznačně na naše prostředí. U přípravek máme skvělé trenéry, které to baví a dávají do toho víc než maximum. Navíc mě hrozně těší jedna úžasná věc – máme velký zájem ze strany hráček našeho A-týmu a dorostenek, které, pokud to situace umožní, docházejí na tréninky přípravek a pomáhají jak těm nejmenším holkám, tak i samotným trenérům.
Za to jim patří moje obrovské díky. Přesně tohle je prostředí, které tady chci budovat. Chci, abychom byli všichni jeden velký tým a jedna teplická rodina bez ohledu na to, kdo v jaké kategorii zrovna hraje nebo trénuje.

Velkým tématem napříč kluby bývá přechod dorostenek do dospělého fotbalu. Jak chceš pracovat s klíčovou kategorií WU18, aby z ní rostly sebevědomé hráčky pro ženský A-tým?
Samozřejmě chceme společně s asistenty pracovat tak, aby všechny holky byly na ten skok do A-týmu co nejlépe připravené. Už nyní máme pár hráček, které v dorosteneckém věku pravidelně docházejí nejen na tréninky, ale i na zápasy ženského áčka. Některé si dokonce svou obrovskou poctivostí a pracovitostí vysloužily místo v základní sestavě. To je jak pro ně, tak pro zbytek dorostenek skvělý signál. Vidí, že je to reálné a že trenérům A-týmu nedělá problém si mladou pracovitou hráčku vytáhnout nahoru a dát jí důvěru.
Snažíme se jim ten přesun co nejvíce usnadnit. V přípravě jsme společně s A-týmem absolvovali modelové utkání a sem tam záměrně dochází ke spojení tréninkových jednotek, aby si hráčky postupně zvykaly na vyšší tempo a důraz ženského fotbalu.
Tady se navíc vracím k tomu, co jsem vnímal už při svém působení u žákyň – je strašně důležité, aby holky v tomto věku ukázaly, že fotbal v Teplicích neberou jen jako odpolední zájmový kroužek, ale opravdu se chtějí posouvat. Dnes a denně s nimi pracujeme na taktické vyspělosti a herních principech, aby do áčka přicházely připravené. Pokud k tomu přidají bojovnost a nechají na hřišti vždycky 100 %, tak jako jsem to u nich viděl v minulosti, bude jejich přechod mezi dospělé naprosto plynulý.

Když se podíváme do budoucnosti – kde bys chtěl vidět teplický ženský fotbal za takových pět let?
Samozřejmě bych ho chtěl vidět v těch úplně nejvyšších patrech. Mým velkým snem je mít všechny kategorie v první lize a zažít vyprodaná Stínadla na zápase ženského A-týmu. Cesta k něčemu takovému je ale neskutečně dlouhá. Musíme zůstat nohama pevně na zemi a každý den pracovat tak, aby bylo reálné něco takového jednou opravdu zažít.
Když se ale budeme bavit o reálném horizontu pěti let, hrozně rád bych byl u postupu našich žen do první ligy. Co se týče ostatních mládežnických kategorií, mým cílem je, abychom se stabilně umisťovali v horní polovině tabulek a hráli kvalitní fotbal.
A jak už jsem říkal v minulosti – naše úsilí zlepšovat se nesmí nikdy skončit. Chtěl bych, abychom společně s celým týmem trenérů dokázali neustále posouvat naši hru o další úroveň výš.
Tím úplně nejdůležitějším bodem ale pro mě pořád zůstává to, aby všechny holky, od těch nejmenších v přípravce až po ženy, měly z fotbalu radost, bavilo je to, co děláme každý den, a aby nám tu dál fungovala skvěle nastavená kabina. Protože když budeme mít tohle, velké sportovní úspěchy se dříve nebo později dostaví.